Přípravna vzorků

V mechanické zkušebně se provádějí destruktivní zkoušky mechanických vlastností konstrukčních kovových materiálů, betonářských výztuží, svarových spojů a také plastů a textilních pásů. Stanovuje se zde i degradace provozovaných kovových materiálů. Pokud nejsou k dispozici vzorky připravené podle požadovaných norem, lze zajistit přípravu těchto vzorků odbornými pracovníky v přípravně vzorků.

Zkoušky mechanických vlastností se provádějí za normální, zvýšené i snížené teploty, což záleží na dalším využití tohoto materiálu. Zkoušky se provádějí dle českých, evropských, mezinárodních i dalších zahraničních norem (ČSN, EN, ISO, ASME, DIN, GOST aj.).

Prováděné zkoušky:

Zkouška tahem se provádí jak pro kovové materiály, tak pro plasty i textilní pásy. Charakterizuje chování materiálu při působení statické klidně narůstající síly. Lze ji provádět při teplotě okolí, za vyšších i nižších teplot (až do -60°C). Z průběhu zkoušky se vyhodnocuje pevnost v tahu, horní mez kluzu, dolní mez kluzu, tažnost a zúžení. Zkouškou se získají některé základní hodnoty potřebné pro výpočet konstrukčních prvků a volbu vhodného materiálu. Průběh zkoušky lze doložit ověřeným grafickým záznamem. Zkoušku lze provádět také u betonářských ocelových výztuží.

Zkouška tečení za vyšších teplot (creepová zkouška) je důležitou charakteristikou kovových materiálů, které se používají za vyšších teplot. Jedná se o dlouhodobou tahovou zkoušku určující mez tečení v tahu za dané vyšší teploty (tažnost, kontrakci, dobu do lomu), která se vypočítá ze změřené křivky tečení. Zkoušku lze provádět pro kratší i dlouhý časový interval.

Zkouška lámavosti (ocelí, litin a svarů kovů i plastů) slouží k posouzení tvárnosti materiálu podle velikosti úhlu ohybu vzorku bez vzniku trhlin v místě ohybu. Zkouška se provádí uložením vzorku na podpěry a působením zatěžovací síly na střed vzorku. Měří se průhyb vzorku až do chvíle, kdy praskne nebo se trvale prohne. Zkouška se využívá nejvíce při stanovení křehkosti šedé litiny a při technologických zkouškách kvality svarů kovů i plastů.

Zkouška vrubové houževnatosti (rázem v ohybu) umožňuje posouzení materiálu z hlediska jeho houževnatosti, tj. odolnosti proti křehkému porušení za standardní, zvýšené i snížené teploty. Zkušební tělísko se přeráží pádem beranu rázového kladiva. Měří se hodnota spotřebované nárazové práce potřebná na přeražení vzorku. Zkouškou se posuzují tepelně zpracované oceli, svary, ale také neželezné kovy.

Zkouška pevnosti ve střihu (ocelí, litin a svárů), stanovuje mez pevnosti ve střihu pro hutní výrobky s kruhovým průřezem. Vzorek se vloží do trhacího stroje a na jeho horní část se působí postupně zvyšovanou tlakovou silou, až se vzorek poruší. Výsledkem zkoušky je určení meze pevnosti ve střihu. I tato zkouška se kromě klasického využití provádí pro betonářské ocelové výztuže.

Zkouška pěchováním (ocelí, litin a svárů) za studena se používá ke zjišťování povrchové čistoty materiálů určených k výrobě nýtů, hřebíků apod. Materiál vyhovuje, jestliže při zkoušce na pěchovaném vzorku nevznikly trhliny.

Zkoušky tvrdosti odrážejí kvalitu materiálu, např. stav struktury po tepelném zpracování. Podle provedení a tvaru zkušebního tělíska se provádějí metodou podle Vickerse (HV), Brinella (HBS, HBW) a Rockwella (HRA až HRK).

Technologické zkoušky trubek:

Zkouška smáčknutím a rozšířením se používá ke kontrole zpracovatelnosti trubek, zvláště tažených za studena, které vyhovují, pokud v materiálu nevzniknou v místě zkoušení trhliny.

Zkouška tahem se provádí stejným způsobem jako u ostatních kovových materiálů. Pro zkoušku však lze použít vzorky připravené z trubek nebo lze zkoušku provádět přímo na odřezcích trubek do průměru 60 mm při vložení trnů do trubek.

Přípravna zkušebních tělísek:

Zkušebna si sama připravuje zkušební tělíska, včetně tělísek podle ASME (příprava vzorků není předmětem akreditace). Nově máme k dispozici pásovou gravitační pilu českého výrobce PILEDA, která umožňuje řezání nadrozměrnějších vzorků (kulatiny do 360 mm a ostatní o maximálních rozměrech 360 mm x 500 mm).