Norma IATF 16949:2016 uvádí ve svém článku 5.1.1.1 Společenská odpovědnost, že: „Organizace musí stanovit a zavést politiku společenské odpovědnosti (‚corporate responsibility‘), zahrnující minimálně politiku proti úplatkářství (‚anti-bribery policy‘), pravidla chování zaměstnanců (‚employee code of conduct‘) a politiku eskalování etiky (‚politika upozorňování na negativní jevy‘, tzv. ‚whistle-blowing policy‘)“.
V obecné poloze by se mělo jednat o stanovení zásad a mechanismů rezistence vůči specifickým podnikatelským rizikům reputačního a určitě také ekonomického charakteru, a to nad rámec minimálních legislativních požadavků. Koncept společenské odpovědnosti přitom není nikterak pevně ukotven, zahrnuje nejrůznější iniciativy od prosté filantropie až po speciální protokoly business excellence. Nicméně protože je řeč o technických normách, respektive systémech řízení, hledejme inspiraci právě v těch, které řeší problematiku společenské odpovědnosti podniků komplexně.
Nejrespektovanějším a celosvětově nejrozšířenějším standardem, který se specializuje na tuto oblast je norma SA8000, která vymezuje koncept společenské odpovědnosti oblastmi, jako jsou práce dětí a mladistvých, nucená a povinná práce, zdraví a bezpečnost při práci, svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání (existence odborů ve firmě není podmínkou), diskriminace, disciplinární opatření, pracovní doba a odměňování. Norma SA8000 je přímo určena pro akreditovanou certifikaci, nicméně v České republice je v současnosti certifikováno pouze osm společností.
Od této normy jsou odvozena četná schémata pro zákaznické audity, která byla vyvinuta některými globálními iniciativami, hlásícími se k principům vyhlášeným Mezinárodní organizací práce (ILO) – např. SEDEX (Supplier Ethical Data Exchange), mezinárodní nevládní platforma pro podporu etiky dodavatelského řetězce. Jeho součástí jsou i tzv. SMETA audity (tedy SEDEX Members Ethical Trading Audits), které se zaměřují na implementaci zásad Iniciativy etického obchodu (Ethical Trading Intiative – ETI). Hlavním principem těchto zásad a zároveň kritériem auditů je Základní kodex Iniciativy etického obchodu (ETI Base Code).
Další známou a u nás aplikovanou platformou pro audity druhou stranou je BSCI (Business Social Compliance Initiative – Iniciativa sociální shody v podnikání). Hlavním kritéria schématu sociálních auditů jsou shrnuty v kodexu BSCI Code of Conduct. Ten se, na rozdíl od ETI Base Code, kromě ochrany zaměstnaneckých práv, zabývá i etickým podnikatelským chováním (Ethical Business Behaviour). Zde je hlavním požadavkem závazek vrcholového managementu, že se nezapojí do jakéhokoli korupčního jednání, vydírání nebo zpronevěry, ani do úplatkářství v jakékoli podobě – včetně slibování, nabízení, dávání nebo přijetí jakéhokoli nevhodného peněžního nebo jiného stimulu. Kodex také zavazuje management k otevřenosti, transparentnosti a čestnosti při sdělování informací ohledně výkonnosti organizace v této oblasti. Politiku eskalování etiky však tento dokument uvádí jen velmi implicitně a nekonkrétně.
Jedinou mezinárodní technickou normou, která zahrnuje i zcela konkrétní pokyny pro oblast etiky v podnikání je tak ISO 26000 Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti. Nejde však o normu požadavkovou, a tak nemůže být použita jako kriteriální standard pro akreditovanou certifikaci, pouze jako referenční dokument. Norma se ve svém článku 6.6 zaměřuje na pět aspektů etiky v podnikání: 1) boj proti korupci, 2) odpovědné politické zapojení s vyloučením konfliktů zájmu, 3) korektní hospodářskou soutěž, 4) propagaci společenské odpovědnosti v hodnotovém řetězci, zejména pak ochranou citlivých zainteresovaných stran, 5) respektování vlastnických práv. Ke každé zásadě jsou uvedena související opatření a očekávání. Například v opatření pro princip č. 1 boj proti korupci norma přímo pobízí organizace, aby „…povzbuzovaly své zaměstnance, partnery, zástupce a dodavatele k tomu, aby hlásili porušování zásad organizace a neetické a nečestné jednání…).
Kreativnější organizace však mohou výše uvedené požadavky IATF kreativně pojmout jako vlastní systém řízení specifického rizika podle principu Demingova PDCA cyklu, tedy analogicky se systémy environmentálního managementu či managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Takovýto systém by mohl být tvořen následujícími prvky:
- deklarovaný závazek k podnikatelské etice a nulové toleranci k neetickému jednání;
- hodnocení specifických rizik neetického jednání;
- zavedení postupů pro řízení identifikovaných rizik;
- výcvik a zvyšování povědomí;
- interní audit systému etiky podnikání;
- nástroje monitoringu statutárního i výkonného vrcholového vedení;
- komunikační postupy a mechanismy monitoringu a odhalování příznaků neetického jednání, včetně „whistle-blowing“ politiky a ochrany oznamovatelů neetického jednání;
- řízení incidentů, přijetí metodik pro vyšetřování a prověřování incidentů a pro nápravná opatření;
- poučení z událostí, vyhodnocení okolností a příčin výskytu neetického jednání a zavedení příslušných opatření;
- analýza ukazatelů adekvátnosti, rozsahu, efektivity a konzistentnosti nápravných i preventivních opatření s ohledem na identifikovaná rizika.
Problematice společenské odpovědnosti dodavatelského řetězce v automobilovém průmyslu se bude v nejbližší době věnovat některý z připravovaných seminářů společnosti TÜV NORD Czech, s.r.o.
Pro více informací nás prosím kontaktujte:
Mgr. Viktor Šaroch, saroch@tuv-nord.cz, Mobil: +420 602 664 895